Diskuse
Mafie jménem číšníci
Děkujeme za pochopení.
R44o11m22a65n 70B77l33a58ž44e63k
No co si budeme povídat, "sloužil" sem 13 let v restauracích. Nebyly to žádné pajzly, ale kvalitní restaurace, kde se dělala denní tržba 70-80k. Po obědech přišel šéf, změnil čas na kase a udělal uzávěrku pro finančák. Přiznával v průměru 25k denně. Takže asi tak k majitelům restaurací. A to nemluvím o tom, že kdysi byl číšník pán. Ne ani tak proto, že kradl, ale protože lidi mu dávali spropitné. Dnes je tato profese jednou z nejhůře placených. Proč? No majitel vám řekne, že vám dá minimum, že na dýškách se vám to srovná Blbé ale je, že dneska už to spropitné zdaleka, ale zdaleka není to co bývalo. Za ty odpracované hodiny, kdy jsme spali na ubrusech ze svatby, protože se už ani nevyplatilo jít domů, protože za 4h jsme museli chystat další svatbu takové peníze? Hahaha. Tohle totiž nikdo nevidí, příprava na takovou svatbu pro 100 lidí trvá i 5hodin a myslíte, že to jako dostanete zaplaceno? Ani omylem..... Tak se nedivte, že si číšníci pomáhají. Já se nedivím.
R18o54m63a86n 71B32l93a14ž12e20k
PS... když máte i byť jen 2 svatby za měsíc a před každou strávíte 5h přípravou a potom 2h uklízením, ať se přihlásí jeden, který půjde do svého zaměstnání s tím, že dneska tu směnu bude dělat zadarmo. To bych chtěl vidět jednoho takového.
K75a75r48l22a 74L20o70h28e50r10o79v72a
Ano. Ale víte o tom, že i majitelé restauraci okrádají personál? Například nedodržují ZP, práce v noci, práce přesčas je vůbec nezajímají, je to povinnost personálu...dokud jsou lidi, tak tam budeš. Víte, kolik procent personálu je ne kvůli exekucím, ale kvůli tomu, aby je majitel nemusel přihlašovat, zaměstnaná na různé dohody o provedení práce? Víte, kolik majitelů má dvojí účetnictví, takže potažmo okrádá i stát? Neobhajuji servis, ale házet je všechny do jednoho pytle mi přijde zvláštní.
A83n49t72o68n11í33n 80N63e56b94u90ž11e27l52s70k87ý
A pak,že nekradnů. Ale jo všetci...
O43d68s37t18r67a61n10ě90n60ý 17U14ž17i43v83a45t69e23l
R23e12n31á69t33a 48M63a80x84o47v94á
mně se nápad platit pouze kartou v restauraci líbí. Naopak jsem naštvaná, když ta množnost není. Ono jít čtyřčlenná rodina do restaurace, kde se může platit pouze v hotovosti, tak to musí mít člověk v peněžence hodně peněz. U nás ve městě jedna taková restaurace je a odmítám tam chodit. Měli jsme tam sraz třídy a vůbec jsem nevěděla kolik peněz si mám vzít s sebou. Nevěděla jsem, zda se rozšoupnu či zůstanu u jednoho drinku. Prostě nanic. Minulý týden jsme byli v restauraci na obědě a platila jsem kartou a číšníkovi jsem pak dala nějaké drobné jako dýško. Prostě ideální stav.
D31a48n82i87e94l 41T45o14m55á41š
Trošku mě překvapilo:
„Málokdo to tuší, ale šedesát nebo sedmdesát procent všech zaměstnanců v restauracích má na krku exekuci,“
Zdroj: https://radekpalka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727574
Máte to v uvozovkách, tedy jako citaci, je k tomu i nějaký zdroj? Představa, že víc jak každý druhý kuchař nebo číšník je v exekuci je hrozná.
R14a17d11e42k 29O56v51e86č56e26k
Vidíte a já si zásadně nekupuju nic tam, kde je nutné platit kartou. Ba dokonce kartou platím pouze ve výjimečných situacích.
Ztráta soukromí a předání další části moci nad Vaším životem státu a bankám, to se nedá obhájit ničím ani tímto Vaším příběhem. Nechci zde Velkého bratra.
I80r82e57n73a 37K34r97o20u30p73o36v82á
Výborně.
Takže protože někteří kradou, budou všicni pod dohledem Velkého bratra. To věřím, že by se to věrchušce líbilo, zrušit hotovost. Jenže já si prostě nepřeji, aby měl kdokoli kdykoli k dispozici údaje, kdy, kde, co a v jakém množství jsem si koupila. Proto také platím téměř výhradně v hotovosti. kartu používám jen při platbě velkých částek, které u sebe z opatrnosti nechci nosit v hotovosti.
Takže nenavrhujte řešit neschopnost dohlédnout na personál na úkor zákazníků.
L24u15d69v22í34k 25S21m11ý47k40a23l
Bude-li každý vědět, i číšník, že za krádež bude okamžitě propuštěn z práce, nikdo ho už v životě nezaměstná, neposkytne mu podporu, na jeho místo čeká "na ulici" dalších 5 zájemců, apod., počet zaměstnanců, okrádajících své zaměstnavatele, podstatně poklesne. To je kapitalismus, ne dnešní stav...
F80i19l94i30p 37V13r90a21c92o38v30s23k48ý
Dodal bych jen... Čest výjimkám.Ano, a problém je v tom, že obor zdegeneroval v určitém ohledu už v devadesátkách (Černé mzdy), a jelikož dosud z tohoto monstr problému nevybruslil, schovává se v něm skutečně občas svoloč, jinak se to nazvat nedá, která nemá s řemeslem nic společného.Lék? Až se začne z pozice majitelů vše dělat poctivě a řada podniků zkrachuje (ostatně životaschopná je jen kvůli švindlu) a pročistí se vzduch i trh pracovních sil.Není myslitelné, aby tu fongovalo tolik podniků na počet obyvatel jen díky podvodům.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3439x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz