Děkujeme za pochopení.
J43i98ř33í 66K71i50n36d89l
Čtu, že státy kolem nás uvolňují miliardy na záchranu živnostníků, malých firem miliardy, USA biliony. U nás stát kouká, jak žádnou náhradu nedat, protože státní rezervy rozházel na platy státních úředníku na slevy na jízdném a kasa je prázdná.
P70a83v17e84l 49D74y66t58r16y73c38h
No tak např na kopání toho Zemanova kanálu bude potřeba dost lidí.
R49i71c54h76a94r43d 24N30e28u11g41e30b63a47u83e82r
Problémem je, že dopad je na fůzné skupiny velmi různý. A právě ta nejkreativnější část - MSP - to odnese nejvíce.
O14d47s80t66r67a28n68ě21n53ý 18U42ž75i57v11a44t34e44l
P15a53v73e87l 32V37e32r56n29e17r
Bohuzel, je to neco, co ekonomove neznaji, na co nemaji reseni. Nekolik let zpet muzeme neustale cist, jak je potreba v ceske ekonomice presunout pracovni sily z prumyslu do sluzeb. A ejhle, najednou se cela tato teorie sesypala jak domecek z karet. Jo a na FB se clovek docte, ze si ma vytvaret polstare investovanim na burze. No, ne nadarmo se tomu v mimnulosti rikalo "hrat na burze", protoze tam jsou vzdy jen vyherci a porazeni. Ti, co to tam uhraji na plichtu, ti to vlastne ani nemuseli zkouset.
R87i38c63h53a46r65d 91N62e20u35g17e70b30a13u43e32r
Řéšení mají ekonomové, nebo spíše ekonomika, vždy, nabídka se musí přizpůsobit poptávce. Je to ale velmi bolestivé. Pokles HDP také znamená méně peněz na transfery a pro statní zaměstnance.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3439x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz