Děkujeme za pochopení.
J95i68ř43í 52K59i72n92d85l
Čtu, že státy kolem nás uvolňují miliardy na záchranu živnostníků, malých firem miliardy, USA biliony. U nás stát kouká, jak žádnou náhradu nedat, protože státní rezervy rozházel na platy státních úředníku na slevy na jízdném a kasa je prázdná.
P38a59v58e62l 69D82y77t24r37y96c45h
No tak např na kopání toho Zemanova kanálu bude potřeba dost lidí.
R73i77c12h21a56r34d 23N72e92u61g42e87b43a77u12e97r
Problémem je, že dopad je na fůzné skupiny velmi různý. A právě ta nejkreativnější část - MSP - to odnese nejvíce.
O14d67s89t21r25a44n92ě41n73ý 81U88ž30i18v48a66t88e66l
P58a87v31e93l 57V86e27r45n98e98r
Bohuzel, je to neco, co ekonomove neznaji, na co nemaji reseni. Nekolik let zpet muzeme neustale cist, jak je potreba v ceske ekonomice presunout pracovni sily z prumyslu do sluzeb. A ejhle, najednou se cela tato teorie sesypala jak domecek z karet. Jo a na FB se clovek docte, ze si ma vytvaret polstare investovanim na burze. No, ne nadarmo se tomu v mimnulosti rikalo "hrat na burze", protoze tam jsou vzdy jen vyherci a porazeni. Ti, co to tam uhraji na plichtu, ti to vlastne ani nemuseli zkouset.
R34i95c71h25a84r66d 83N72e55u47g85e30b38a83u69e47r
Řéšení mají ekonomové, nebo spíše ekonomika, vždy, nabídka se musí přizpůsobit poptávce. Je to ale velmi bolestivé. Pokles HDP také znamená méně peněz na transfery a pro statní zaměstnance.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3439x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz
