Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

;-D zažila jsem nucené setkání s biomatkou na dovolené - málem nám po týdnu, kdy se jí všichni pokoušeli zabít pohledem k dovršení všeho uletělo letadlo... a ve vlastní jedné části rodiny mám dokonce zkušenost i se jmény, která spíš vzbuzují úsměv, znáte-li životní styl mámy táty. Hezké bylo, když jsem synkovi s biblickým jménem přinesla maličký symbolický dárek a biomatka čučela jako vyoraná myš, že tohle je něco, co vůbec neví:)))

Jeslti to tak půjde s náma holkama tímhle směrem, skončím zase u toho léta svého...chlapi jsou mi bližší, protože víc nad věcí...možná i chytřejší. A to jsem už vůbec v takovéhle generalizaci nechtěla nikdy v životě říct.:-) díky za článek

12 0
možnosti
ZB

Jo, takový jsme my, Češi. Socialismus nás vycvičil utočit na všechny co nejsou s většinou jakoby to byl nás nepřítel. Nadsázkou v ideálním případě. Podsuneme tomu s kým chceme názorově nějaké nesmysly, pokud možno trochu blizké tomu co říká a ty zesměšníme.

Mně je to hrozně nesympatické. Biomatky i biootcové, ať si žijí podle svého. Očkování pokud funguje, tak děti ochrání. Pokud nefunguje, nakazit se mohou i bez neočkovaných dětí.

Pokud někdo chce rodit doma, je daleko lepší hledat cesty, jak to udělat bezpenější, jako třeba v Beneluxu než mu nadávt.

2 5
možnosti
JK

Útočit ani ne. Spíše většímu skepticismu. Tedy nevěřit ihned všemu, co je nám předkládáno jako ta "jediná a jedině správná pravda".

4 0
možnosti
Foto

Přehnané, ale jen docela malilinko :-)

15 0
možnosti
KL

;-Ddiky, ze jste mě po ránu rozesmál.

18 0
možnosti
ML

M40i27l15a30n 43L60i57b92a21l

22. 10. 2019 7:48

Celkem souhlas, jen ty bavlněné pleny jsou podle mne správně, já jsem v nich vyrostl a nejsem (alespoň myslím) bioblb. Naopak jednorázové pleny jsou jenom obří byznys, nádherný příklad konzumu a pohodlnosti, protože jiný důvod než lenost pro jejich používání není.

5 1
možnosti
Foto

J55a22n18a 75M83a14j69o36v33á

22. 10. 2019 8:34

Jezdíte autem? To budete asi líný chodit pěšky, že?

3 1
možnosti
Foto

Některé názory biomatek jsou zralé na psychiatra. Opravdu by některé takové neměly vychovávat děti, protože ho ohrožují na životě a okolí taky. Viz matka, která nedala očkovat své dítě proti tetanu..

19 0
možnosti
Foto

Starejte se o své děti a ty cizí nechte na pokoji. Jestli vás tahle politická častuška, pro dobré chovatele lidského dobytka, zaujala, klidně se jí řiďte, ale jak to dělají jiní, třeba ty biomatky, do toho fakt nikomu nic není.

4 21
možnosti
  • Počet článků 81
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3439x
Jmenuji se Radek Pálka a vítám vás na svém blogu o vaření, kuchyni, gastronomii a tak obecně.

Jak to začalo.....

Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-). 

Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila. 

Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-). 

Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit.  Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.

Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád.  A z nutnosti je životní láska.

Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.

Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník. 

No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem. 

Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík. 

Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.

A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.

www.sefkucharuvdenik.cz

Seznam rubrik