Diskuse
Mafie jménem číšníci
Děkujeme za pochopení.
R66o30m62a88n 42B25l84a88ž87e69k
No co si budeme povídat, "sloužil" sem 13 let v restauracích. Nebyly to žádné pajzly, ale kvalitní restaurace, kde se dělala denní tržba 70-80k. Po obědech přišel šéf, změnil čas na kase a udělal uzávěrku pro finančák. Přiznával v průměru 25k denně. Takže asi tak k majitelům restaurací. A to nemluvím o tom, že kdysi byl číšník pán. Ne ani tak proto, že kradl, ale protože lidi mu dávali spropitné. Dnes je tato profese jednou z nejhůře placených. Proč? No majitel vám řekne, že vám dá minimum, že na dýškách se vám to srovná Blbé ale je, že dneska už to spropitné zdaleka, ale zdaleka není to co bývalo. Za ty odpracované hodiny, kdy jsme spali na ubrusech ze svatby, protože se už ani nevyplatilo jít domů, protože za 4h jsme museli chystat další svatbu takové peníze? Hahaha. Tohle totiž nikdo nevidí, příprava na takovou svatbu pro 100 lidí trvá i 5hodin a myslíte, že to jako dostanete zaplaceno? Ani omylem..... Tak se nedivte, že si číšníci pomáhají. Já se nedivím.
R20o29m62a98n 63B51l64a18ž36e43k
PS... když máte i byť jen 2 svatby za měsíc a před každou strávíte 5h přípravou a potom 2h uklízením, ať se přihlásí jeden, který půjde do svého zaměstnání s tím, že dneska tu směnu bude dělat zadarmo. To bych chtěl vidět jednoho takového.
K80a37r57l27a 62L71o64h48e11r95o27v24a
Ano. Ale víte o tom, že i majitelé restauraci okrádají personál? Například nedodržují ZP, práce v noci, práce přesčas je vůbec nezajímají, je to povinnost personálu...dokud jsou lidi, tak tam budeš. Víte, kolik procent personálu je ne kvůli exekucím, ale kvůli tomu, aby je majitel nemusel přihlašovat, zaměstnaná na různé dohody o provedení práce? Víte, kolik majitelů má dvojí účetnictví, takže potažmo okrádá i stát? Neobhajuji servis, ale házet je všechny do jednoho pytle mi přijde zvláštní.
A44n80t80o41n63í66n 95N56e70b27u17ž30e85l23s94k54ý
A pak,že nekradnů. Ale jo všetci...
O44d51s89t42r98a55n90ě39n72ý 44U35ž69i60v46a86t90e51l
R83e81n28á31t86a 96M21a79x72o63v30á
mně se nápad platit pouze kartou v restauraci líbí. Naopak jsem naštvaná, když ta množnost není. Ono jít čtyřčlenná rodina do restaurace, kde se může platit pouze v hotovosti, tak to musí mít člověk v peněžence hodně peněz. U nás ve městě jedna taková restaurace je a odmítám tam chodit. Měli jsme tam sraz třídy a vůbec jsem nevěděla kolik peněz si mám vzít s sebou. Nevěděla jsem, zda se rozšoupnu či zůstanu u jednoho drinku. Prostě nanic. Minulý týden jsme byli v restauraci na obědě a platila jsem kartou a číšníkovi jsem pak dala nějaké drobné jako dýško. Prostě ideální stav.
D36a40n49i76e19l 14T59o16m84á24š
Trošku mě překvapilo:
„Málokdo to tuší, ale šedesát nebo sedmdesát procent všech zaměstnanců v restauracích má na krku exekuci,“
Zdroj: https://radekpalka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727574
Máte to v uvozovkách, tedy jako citaci, je k tomu i nějaký zdroj? Představa, že víc jak každý druhý kuchař nebo číšník je v exekuci je hrozná.
R88a89d50e68k 28O41v36e94č33e39k
Vidíte a já si zásadně nekupuju nic tam, kde je nutné platit kartou. Ba dokonce kartou platím pouze ve výjimečných situacích.
Ztráta soukromí a předání další části moci nad Vaším životem státu a bankám, to se nedá obhájit ničím ani tímto Vaším příběhem. Nechci zde Velkého bratra.
I38r22e35n22a 63K92r31o29u82p36o19v45á
Výborně.
Takže protože někteří kradou, budou všicni pod dohledem Velkého bratra. To věřím, že by se to věrchušce líbilo, zrušit hotovost. Jenže já si prostě nepřeji, aby měl kdokoli kdykoli k dispozici údaje, kdy, kde, co a v jakém množství jsem si koupila. Proto také platím téměř výhradně v hotovosti. kartu používám jen při platbě velkých částek, které u sebe z opatrnosti nechci nosit v hotovosti.
Takže nenavrhujte řešit neschopnost dohlédnout na personál na úkor zákazníků.
L14u85d92v50í42k 37S84m66ý79k94a90l
Bude-li každý vědět, i číšník, že za krádež bude okamžitě propuštěn z práce, nikdo ho už v životě nezaměstná, neposkytne mu podporu, na jeho místo čeká "na ulici" dalších 5 zájemců, apod., počet zaměstnanců, okrádajících své zaměstnavatele, podstatně poklesne. To je kapitalismus, ne dnešní stav...
F76i62l68i64p 84V83r49a33c14o57v49s20k63ý
Dodal bych jen... Čest výjimkám.Ano, a problém je v tom, že obor zdegeneroval v určitém ohledu už v devadesátkách (Černé mzdy), a jelikož dosud z tohoto monstr problému nevybruslil, schovává se v něm skutečně občas svoloč, jinak se to nazvat nedá, která nemá s řemeslem nic společného.Lék? Až se začne z pozice majitelů vše dělat poctivě a řada podniků zkrachuje (ostatně životaschopná je jen kvůli švindlu) a pročistí se vzduch i trh pracovních sil.Není myslitelné, aby tu fongovalo tolik podniků na počet obyvatel jen díky podvodům.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3439x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz