Sobota 18. září 2021, svátek má Kryštof
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 18. září 2021 Kryštof

Svět se zbláznil

29. 07. 2021 14:29:35
Covid nám přinesl mnohé, ale zatím nevidím nic pozitivního. Chvíli jsem doufal, že vše okolo pandemie zlomí vaz vládě Andreje Babiše, ale jak to tak vypadá, ani to se nestane.

Takže fakt nic pozitivního.Restaurace stále krachují, hosté do nich sice chodit mohou, ale nechodí. Možná nemají peníze, možná se bojí.

Restauratéři se snaží dohnat tržby tím, že neustále zdražují. Kolem dokola argumentují stále rostoucími vstupy surovin. No nevím, ale úplně o surovinách to není.

Kuchaři nejsou. Bojí se vrátit zpět do gastra, budoucnost nejistá. Hotely /především ty pražské/ zejí prázdnotou. Turisté nejsou. Tedy nejsou cizinci.

Kilo chleba stojí 60 korun a víc, zatím, co kilo mražené kachny koupíte jen za 39 Kč. Brambory se pohybují kolem dvacky za kilo a banány koupíte za 14,9 Kč. Opakuji pro pána ze třetí řady - banány za 14,9 Kč.

Vynikající treska ze supermarketu má na sobě minimálně 30% vody, takže jsme si koupili společně s rybou tu nejdražší vodu na světě. Uzeniny neobsahují ani 50 % masa, jogurty obsahují až 45% mléka!!! No podívejme se, tak z čeho se k sakru vyrábějí? Vepřové kosti /žebra/ na gril koupíte dráž než krkovici, či pečeni. Kuřata jsou napíchaná vodou, a pokud chcete kupovat potraviny, se kterými nemá nic společného Babiš, chcípnete hlady.

Na polích řepka a mák. Ostatní plodiny vesměs dovážíme. Český rybáři hlásí pokles prodeje. Nebyl export a Češi si raději kupují obalené rybí prsty. V každé vesnici pizzerie, nebo burgrárna. Ale na vepřo, knedlo, zelo nenarazíte.

Restaurace omezují své provozy nejen proto, že nechodí hosté. Ale mnohdy proto, že nemají personál. Číšníka ještě sem tam seženete. Kuchaře ne.

A pokud kuchaře seženete, chce tolik peněz, že ho stejně nezaplatíte, takže je pro mnohé ekonomicky výhodnější nechal půlku restaurace zavřenou.

Já to tomu našemu řemeslu přeju. Je to dřina a kuchař by měl být zaplacený. Ale jen ten dobrý. Ten co něco umí. Ne kuchařské embryo, co vyleze ze školy a chce 35 000 Kč čistého. Kde vůbec bere tolik drzosti a odvahy si o takové peníze říct?

Ale kde jsou ti kuchaři? Mnozí mi říkali, že pracují jako skladníci, řidiči nebo vybalovači zboží... Na druhou stranu mám ale problém, aby mě vůbec dodavatelé do hotelu zavezli zbožím. Chybí jim totiž skladníci a řidiči. Tak kam ti kuchaři šli? Kde jsou a co dělají?

Dodavatelské firmy zvyšují své minimální závozy až na 5000 Kč bez DPH, aby eliminovali objednávky. Dodavatelé již v odpoledních hodinách zavírají své e-shopy, protože naplnili své kapacity závozů na následující den. Jinými slovy by zboží už neměl kdo vyskladnit, nachystat a dovézt. Chybí lidé.

A kde jsou? Vždyť tolik firem v průběhu pandemie propouštělo!!! Kam všichni šli? Co všichni dělají?

A to nám stále chybí těch 10 milionů turistů, kteří běžně do Čech jezdili. A co až přijedou? Kdo a co jim budeme vařit?

V kurzu budou firmy, které budují své fabriky a chystají se vyrábět kvalitní polotovary. Budoucnost gastronomie České /a co si budeme povídat, ve světě to funguje již mnoho let/ bude ne ve vaření, ale v kompletaci jídel. Koupíte hotový Sous-vide steak, k tomu kvalitní /ale hotovou/ pepřovou omáčku a od dalšího výrobce zamražené gratinované brambory.

Najatého Filipínce naučíte jak jídlo nandat na talíř. Jediná kreativní práce bude utrhnout bylinku a šikovně ji umístit na v drahé peci dodělaný steak.

To je ta varianta dostupných restaurací.

Do restaurací, kde se bude vařit, budeme chodit jen na narozeniny a významné dny. Jídlo totiž nebude pod 500 Kč. Jak by totiž majitel zaplatil nájem a kuchaře, kteří budou brát víc jak 50 000 Kč měsíčně čistého.

Myslíte si, že je to blbost? Tak si na mě za pár měsíců vzpomeňte.......

Nebo si snad myslíte, že běžní lidé budou chodit do restaurací? Kde by na to vzali?

Vždyť návštěva kulturní památky vyjde rodinu na dva tisíce. O koncertech ani nemluvě. Takže jediná kultura, kterou si rodina s dětmi může dovolit je návštěva kina /bez popcornu/. Půlka rodičů nemá peníze, aby vlastní dítě poslali na lyžařský kurz. Děti z finančních důvodů vynechávají školy v přírodě a školní výlety.

Tuzemskou dovolenou už neušetříte. Chaty a kempy stojí majlant, takže pokud chcete ušetřit, raději jeďte do Chorvatska.

Kéž by alespoň tato situace přiměla lidi víc vařit doma. Obnovit regionální jídla a probudit kulturu stravování v rodinách. Jen se bojím, že ani to se nestane.

Tak ať se nám všem daří..............................Bude líp.

Autor: Radek Pálka | čtvrtek 29.7.2021 14:29 | karma článku: 45.98 | přečteno: 13275x

Další články blogera

Radek Pálka

Co bude dál s gastronomií?

Tak jsme se těšili, až to přijde. Nejprve minulé léto, ale pokazila nám to druhá vlna. Pak dlouhé čekání a teď to konečně přichází.

25.5.2021 v 9:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 536 | Diskuse

Radek Pálka

Blbec blbcem zůstane.....

Stačí jeden blbec ve vašem okolí a všechno se obrátí vzhůru nohama. Blbec má totiž pouze jeden jediný cíl. Zničit naše štěstí a otrávit nám život.

5.2.2021 v 13:36 | Karma článku: 28.85 | Přečteno: 1520 | Diskuse

Radek Pálka

Kovidové děti

To, že situace na celém světě není jednoduchá, to je jasné. Že děti nechodí do školy a učí se distančně z domovů je taky jasné. Že rodiče již skoro rok suplují učitele a učí se svými ratolestmi je taky jasné.

26.1.2021 v 8:45 | Karma článku: 41.11 | Přečteno: 5712 | Diskuse

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Michal Merhaut

Konec feudálů v Radimi

25. června 1919 zemřel v Radimi čtyřiaosmdesátiletý Vojtěch Jonáš. V obci se tak symbolicky uzavřela jedna historická epocha. Jonáš byl posledním zdejším pamětníkem, který v mládí robotoval pro vrchnost.

16.9.2021 v 13:26 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 338 | Diskuse

Kamil Kristen Brzák

Prostě Zdětín!

Brzdy se opřou do kol a "zapískaj" svoji starou melodii do kraje. Ze "spěšnejch" vagonů z té velké "vejšky" kolo skoro padne na peron a vlak odjíždí.

13.9.2021 v 19:53 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 237 | Diskuse

Tomáš Flaška

Další předvolební zásah z Hradu

Náš nadstranický a moudrý pan prezident Zeman vyzval primátora Prahy aby rezignoval. Na vině má být chaotická dopravní situace, amatérsky plánované opravy a z toho plynoucí zmatek v dopravě až na hraně vyhlášení stavu nebezpečí.

8.9.2021 v 7:23 | Karma článku: 38.14 | Přečteno: 2029 | Diskuse

Sylva Řiháková

Kterak jsem se po dva měsíce dohadovala s řidiči pražských příměstských autobusů

Nějakou dobu už dojíždím do práce z Prahy do Berouna příměstským autobusem, který pendluje mezi Novými Butovicemi a Zdicemi. Když není zacpaná dálnice, zvládne mne z Prahy dopravit skoro až před mé pracoviště během 25 minut.

25.8.2021 v 11:34 | Karma článku: 43.82 | Přečteno: 11898 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Na okraj první tiskové konference Tálibánu

Ještě mám slepená ústa od medu, který mi kolem nich namazal Zabíhulláh Mudžáhid. Takto mluvčí Talibanu. Poněkud mi jeho vystoupení na úterní (17/8) TK připomnělo slova ze známého vtipu: „Vsdejte se, nyc se fam nestane.“

18.8.2021 v 14:52 | Karma článku: 24.05 | Přečteno: 851 | Diskuse
Počet článků 77 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2910

Jmenuji se Radek Pálka a vítám vás na svém blogu o vaření, kuchyni, gastronomii a tak obecně.

Jak to začalo.....

Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-). 

Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila. 

Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-). 

Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit.  Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.

Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád.  A z nutnosti je životní láska.

Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.

Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník. 

No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem. 

Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík. 

Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.

A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.

www.sefkucharuvdenik.cz

Najdete na iDNES.cz