Pátek 6. srpna 2021, svátek má Oldřiška
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 6. srpna 2021 Oldřiška

Kovidové děti

26. 01. 2021 8:45:59
To, že situace na celém světě není jednoduchá, to je jasné. Že děti nechodí do školy a učí se distančně z domovů je taky jasné. Že rodiče již skoro rok suplují učitele a učí se svými ratolestmi je taky jasné.

To, že distanční výuka na každé škole probíhá jinak je bohužel fakt.

Jsou školy, kde skutečně učí. Děti jsou od rána do večera připojeni online, učitelé mají zapnuté kamery a své svěřence učí. Bohužel jsou ale i bezmála po roce školy, kdy mají žáci on-line výuku jen párkrát do týdne, učitelé se asi za sebe stydí, takže si kamery pro jistotu nezapínají a děti zásobují nesmyslnými úkoly, které na vzdělávací stránky sází ideálně v noci bez vysvětlení a komentářů.

Tomuto tématu se ale věnovat nechci. Byť by to vydalo ne na článek, ale na knihu.

Co ale učební obory a střední odborné školy?

Vždyť studenti /řemeslníci/ jsou již bezmála rok bez praxe!!!

Co bude s nimi?

V učebních oborech praxe tvoří 50 % jejich výuky. Třeba v kuchařské praxi je to tak, že student chodí týden do školy a týden na praxi. Čtyřleté učební obory to mají jinak. Tam je praxe většinou 1x týdně. Není to moc, ale alespoň něco.

Už v minulosti jsem řešil kvalitu školství, především odborných výcviků a vzdělanost absolventů. Málo kdy se mi do ,,rukou,, dostal absolvent, který alespoň znal základní kuchařské pojmy, uměl udělat těch pár základních omáček, znal, jak se dělají knedlíky a rozpoznal vepřové maso od hovězího. Přesto něco málo tito absolventi znali a my mohli jejich vědomosti rozvíjet. Ale co teď?

Vyrůstá generace nekvalifikovaných řemeslníků. Praktická výuka ve škole nebo ve firmách je nenahraditelná. Vykonávat praxi online nelze. Děti se válí doma a nic nedělají.

Náš syn dělá střední školu obor kuchař. Praxi má mít 1x za týden. Od září, kdy do školy nastoupil absolvoval 3 skutečné praxe. Jednou mazali housky nějakou pomazánkou, podruhé měli sanitární den, takže se učili šůrovat kuchyň a ve třetí praxi vařili knedlíky. Díky bohu za ty 3 dny. Ale co dál?

Já sám, a mnozí z nás mladým kuchařům asi částečnou, byť nedostatečnou praxi dát můžeme. Ve většině domácností se vaří, tak nechme naše budoucí kolegy doma vařit. Snad se alespoň něco málo naučí. Ale co jiná řemesla?

Co mladí zedníci, truhláři, tesaři, kominíci, čalouníci, obráběči kovů, elektrikáři, automechanici? Kde ti získají své praktické zkušenosti?

Manuální dovednosti prostě distančně učit nelze, žák oboru kuchař se jenom podle videa uvařit rajskou nenaučí. Stejně tak se mladý zedník online nenaučí postavit zeď. Instalatér se usadit umyvadlo také nenaučí. Je to asi něco jako učit dítě jezdit na kole a přitom ho na kolo neposadit. Můžeme pouštět stovky videí o tom jak se na kolo sedá, jak se šlape a jak se drží řídítka. Ale až dítě skutečně prvně usedne na kolo, rozbije si hubu.

I díky tomu, že žáci nemají potřebné nástroje a stoje, nejsou schopni ani částečně svoji praxi vykonávat z domova. Takže ,,osahat,, si řemeslo nehrozí.

A přitom firmy o studenty zájem mají. Učni a studenti chybí. Mnohé firmy stavěly své výrobní postupy i na studentech. Počítaly s touto, byť ne zcela odbornou sílou.

Většina rodičů je ochotná své ratolesti na praxi poslat.

Vždyť praxe jako taková je mnohem méně nebezpečná než samotné studium ve školách.

Ano, ve třídě sedí žáci zavřeni v jednom prostoru ve skupinách 20–30 dětí. A chápu riziko nákazy.

Nicméně na praxi se studenti rozdělí do menších skupin. Každá škola může udělat skupinky pěti, šesti, nebo sedmi dětí. V případě potřeby i menší. Navíc každý žák většinou pracuje samostatně u svého pracovního stolu nebo stroje, a to ve velké dílně nebo i venku například v případě zahradníků.

Provozů, které mají o studenty zájem je mnoho, přesto studenti na místo toho, aby se učili řemeslo sedí doma. Ale proč? Vždyť odborný výcvik - řemeslo se na dálku zkrátka nikdo nenaučí.

Zmiňoval jsem našeho syna. Ten je v prváku a přišel tak o jedno pololetí. Má před sebou 3,5 roku, tak snad to dožene. Ale co ti, kteří nastoupili na tříletý obor minulý rok? Vždyť již zameškali víc jak čtvrtletí v loňském roce, pololetí v roce letošním a kdy to skončí? Zatím to nevypadá, že by se žáci vrátili do škol.

A co teprve letošní budoucí absolventi? Jak oni budou dělat závěrečné zkoušky?

A jak je vůbec budou dělat? Ano, závěrečné zkoušky, stejně jako maturity řídí CERMAT. Absolventy tedy čeká jednotné zadání. Ale bude někdo v CERMAT a ve školách brát zřetel na to, že letošní absolventi rok, možná i déle nebyli ve škole a neměli praxi?

Možná, že i na to zřetel brán bude. Ale jací absolventi v letošním roce opustí školu?

Budou to skuteční absolventi řemeslníci, nebo jen kuchaři, zedníci, instalatéři atd... teoretici?

Ředitelé škol stejně jako rodiče usilují o co nejrychlejší znovuzavedení prezenční praktické výuky.

Situace ohledně distančního odborného výcviku je kritická a bude mít dlouhodobé následky. Zdravotní rizika u studentů vykonávajících praxi jsou minimální, ale rizika související s polovzdělanou částí generace,, řemeslníků,, jsou značná a budou mít dlouhodobý charakter.

Zajímalo by mě pane ministře Plago, jestli si necháte opravit brzdy u svého auta automechanikem vyučeným v tomto celém roce téměř jen distančně. Kdo si nechá udělat v domácnosti rozvod plynu nebo elektřiny od instalatéra nebo elektrikáře, kteří absolvovali pouze teoretickou výuku?
A není možné, že se v budoucnu z ,,Kovidových dětí,, stanou nechtění kolegové?

Nestane se, až jednou budeme hledat své budoucí kolegy, že jedna z podmínek bude, aby se uchazeč nevyučil v roce 2021? Jak se s tím tito budoucí absolventi poperou?

Otázek mnoho, odpovědi žádné.

Já prosím a apeluji na ministerstvo školství. Pusťte děti na praxi!!! Vždyť v ČR chybí více jak 300 000 řemeslníků. Měli bychom řemesla podporovat, ne je úplně zničit.

Autor: Radek Pálka | úterý 26.1.2021 8:45 | karma článku: 41.11 | přečteno: 5700x

Další články blogera

Radek Pálka

Svět se zbláznil

Covid nám přinesl mnohé, ale zatím nevidím nic pozitivního. Chvíli jsem doufal, že vše okolo pandemie zlomí vaz vládě Andreje Babiše, ale jak to tak vypadá, ani to se nestane.

29.7.2021 v 14:29 | Karma článku: 45.96 | Přečteno: 13142 | Diskuse

Radek Pálka

Co bude dál s gastronomií?

Tak jsme se těšili, až to přijde. Nejprve minulé léto, ale pokazila nám to druhá vlna. Pak dlouhé čekání a teď to konečně přichází.

25.5.2021 v 9:56 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 526 | Diskuse

Radek Pálka

Blbec blbcem zůstane.....

Stačí jeden blbec ve vašem okolí a všechno se obrátí vzhůru nohama. Blbec má totiž pouze jeden jediný cíl. Zničit naše štěstí a otrávit nám život.

5.2.2021 v 13:36 | Karma článku: 28.85 | Přečteno: 1501 | Diskuse

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Tomáš Flaška

Pražští radní chtějí být úspěšní, ale nevědí jak na to

Skoro všude se nakreslily cyklopruhy a tím se zúžily pruhy pro auta. Na mnoha silnicích by ale po takovém pruhu jel jen cyklista-sebevrah. Takže tam cyklisti nejsou a auta se tam nevejdou.

4.8.2021 v 18:40 | Karma článku: 26.64 | Přečteno: 567 | Diskuse

Hedvika Novotná

Developery nebrat! Aneb bezmezná arogance miliardového impéria

Jste mladý zamilovaný pár plný nadšení a toužíte po vlastním startovacím bytě. V roce 2018 tedy podepíšete s developerem smlouvu na velkou garsonku v Praze. Cena 5,5 milionu je sice obrovská, ale chcete bydlet, jdete do toho.

30.7.2021 v 8:49 | Karma článku: 30.16 | Přečteno: 1735 | Diskuse

Radek Pálka

Svět se zbláznil

Covid nám přinesl mnohé, ale zatím nevidím nic pozitivního. Chvíli jsem doufal, že vše okolo pandemie zlomí vaz vládě Andreje Babiše, ale jak to tak vypadá, ani to se nestane.

29.7.2021 v 14:29 | Karma článku: 45.96 | Přečteno: 13142 | Diskuse

Lenka Kohoutová

Tak trochu jiné umění, tak trochu jiní umělci

Klienti Domova Sulická skvěle malují, tvoří z vosku i hlíny. Obrazy, které malují takřka na cokoliv se vystavují, prodávají. Výdělek slouží k nákupu materiálu, a tak to jde stále dokola.

23.7.2021 v 7:44 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 107 | Diskuse

Václav Vít

Zpověď, uvolněná dálnice na cestě k hříchu

Inspirací k napsání této "studie" bylo přiznání Hany Lipovské, že před zasedáním Rady ČT chodí ke svaté zpovědi.

17.7.2021 v 13:49 | Karma článku: 12.06 | Přečteno: 372 | Diskuse
Počet článků 77 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2867

Jmenuji se Radek Pálka a vítám vás na svém blogu o vaření, kuchyni, gastronomii a tak obecně.

Jak to začalo.....

Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-). 

Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila. 

Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-). 

Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit.  Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.

Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád.  A z nutnosti je životní láska.

Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.

Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník. 

No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem. 

Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík. 

Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.

A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.

www.sefkucharuvdenik.cz

Najdete na iDNES.cz