Neděle 29. března 2020, svátek má Taťána
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 29. března 2020 Taťána

Je vám jasné, že za celý ten průšvih můžou Číňani!!!

19. 03. 2020 14:46:40
Taky jste slyšeli, jak se tím virem Asie vypořádala, že musíme jít po vzoru Číny, kde je pandemie na ústupu? Že rozhodně to nemůžeme podcenit jako Italové?

Posloucháte to taky z televize, jak je Čína úžasná, že nám teď prodává roušky, respirátory a léky? Uvědomuje se si tady vůbec někdo za to všechno může ČÍNA!!!!

Já jsem upřímně začal vnímat, že se v Číně něco děje až po Novém roce, ale fakt je ten, že první nakažený v Číně byl již někdy v listopadu 2019. Bohužel to nikdo neřešil a tak se nákaza šířila dál. Po vzoru SSSR a průšvihu s Černobylem ale Čínská komunistická strana lhala nejen světu, ale celému svému lidu. Kdyby to v Číně už tehdy podchytili, nemuselo se vůbec nic stát.

Čína díky své liknavosti a strachu z celosvětové ostudy nechala denně do Číny přilétat tisíce cizinců a stejné množství z Číny do celého světa odlétalo zpět.

A teprve na přelomu prosince a ledna, kdy už situace byla neúnosná, a svět se o nákaze dozvěděl, tak Čínská lidově demokratická republika začala jednat. Ale to už po světě chodily miliony nakažených lidí.

Podle BBC první lednové týdny úředníci ve Wu-chanu trvali na tom, že virem se můžou nakazit pouze ti, kteří přišli do styku s infikovanými zvířaty. Nevydali žádné pokyny k ochraně lékařů.

Přitom Čínští lékaři informovali tamní vládu o tom, o jak zákeřný vir se jedná. Všichni víme, jak to dopadlo. Lékaře stíhala policie, vyhrožovali jim vězením. Až se jeden z těchto lékařů sám nakazil a zemřel.

Teprve 20. ledna Čínský prezident informoval svět a potažmo Čínu o šíření nebezpečné nákazy. Tři dny po tom Wu-chan zavřeli. Nikdo nesměl tam ani ven. Bohužel se tato informace do Wu-chanu dostala velmi pozdě a tak z Wu-chanu stačilo odjet 5 000 000 obyvatel.

Chápete, že k takovým opatřením došlo 2 měsíce po zjištění prvního případu?

Já jsem přesvědčen, že již v prosinci a lednu v ČR byly případy Koronaviru. Jen to tehdy ještě nikdo neuměl identifikovat, takže se léčil stejně jako těžší chřipka.

V únoru se nákaza rozšířila v Evropě. Především v Itálii. Číňanů je v Itálii hodně a většina jich byla doma slavit Čínský Nový rok. Takže když se milí Číňánci vrátili, nakazili půlku Itálie. Sice v Evropě panuje nenávist k Itálii, že oni virus zanesli do Evropy, ale není to tak. Zase to byli Číňani, protože Čína nebyla schopna už dávno zavřít hranice a vypořádat se s virem sama.

Ano, teď můžeme kritizovat, že Itálie zareagovala pozdě, že neuzavřela města a hranice, že....

Na jejich obhajobu byli první v Evropě. My všichni ostatní už jsme měli srovnání. Věděli jsme jak rychle se to šíří, jaká opatření je třeba udělat. Co věděli oni? Nic. Vždyť Čína celou dobu mlžila a mlží.

Zrovna dnes jsem slyšel v rádiu, že Wu-chan nemá další nakažené. Tak sláva, tedy pokud se jim dá věřit. Trvalo to 4 měsíce od zjištěného prvního případu a 2 měsíce ode dne, kdy Čína přiznala, že má problém. Ale...

Teď Číňani stejně nikam nemůžou, protože kdyby vycestovali kamkoliv do světa, zase to někdo chytne a přitáhne zpět do Číny a v tom jejich bordelu, který v celé Číně je by se to opět rozjelo nevídanou rychlostí. Takže izolace trvá. A lék stále v nedohlednu.

Jestli tomu tedy správně rozumím, tak abychom zarazili šíření Koronaviru, potřebujeme v tom lepším případě 2 měsíce. V tom horším měsíce 4. Tak to je dobrá zpráva. Naše děti několik týdnů, možná i měsíců nebudou chodit do školy. Cestovní ruch je úplně v háji. Firmy propouštějí zaměstnance. V lepším případě jsou zaměstnanci doma za 60 % platu. Velké fabriky zavírají. Život se zastavil.

Po ulicích chodí mimozemšťani v rouškách. Všichni jsme v karanténě. Hospody zavřený, zavřená jsou i divadla, sportoviště, kulturní domy.

Ti šťastnější mohou do práce a z práce. Ti méně šťastní sedí doma a čumí na bednu.

Babiš a spol vysílají státní speciály pro roušky a vše potřebné, abychom pandemii zvládli. Přesto že stejný materiál se dá koupit i v Evropě.

Kancléř Mynář společně s ex socanem a bývalým ředitelem Českých aerolinií Tvrdíkem, které mimochodem pod Tvrdíkovým vedením málem krachly, byli ještě 20 února na návštěvě v Číně, jako by se nechmelilo. A s karanténou se ani neobtěžovali.

A zatím, co lidé doma šijí roušky, aby se zahalili a dodaly chybějící potřebným, Miloš někde ve svém úkrytu /pokud tedy ještě žije/ plánuje svoji další cestu do jeho milované komunistické Číny.

Průšvih je v tom, že celý svět tu Čínu tak strašně potřebuje, že nikdo nic proti Číně nepodnikne.

Zaizolovat je, nekupovat od nich. Nepustit je do Evropy. Ať si to vyžerou. Jenomže to nejde. Celá světová ekonomika je tak napojená na Čínský trh, že by to byl celosvětový kolaps.

Ale chci, aby celý svět věděl a pamatoval si, že za ten PRŮSER v roce 2020, můžou ČÍŇANI.

Že za celosvětovou ekonomickou krizi, můžou ČÍŇANI.

Za to, že lidi nemají práci, můžou ČÍŇANI.

Za to, že naše děti nechodí do školy, můžou ČÍŇANI.

Že v létě nepojedeme na dovolené, protože na to nebudeme mít, tak za to taky můžou ČÍŇANI.

Za to, že nám zdraží potraviny, tak za to taky, můžou ČÍŇANI.

Takže, až zase budete mít někdy tendenci chválit Číňany za cokoliv, uvědomme si, že za vše špatné, co se teď ve světě děje, můžou ČÍŇANI!!!

A na konec poděkování Janu Tunovi za jeho status na FB, ze kterého jsem částečně čerpal a který mě nakopl napsat tento text. A nezapomeňte, i za to můžou ČÍŇANI.

Autor: Radek Pálka | čtvrtek 19.3.2020 14:46 | karma článku: 46.37 | přečteno: 15661x

Další články blogera

Radek Pálka

Pane premiére, proč?

Před časem jsem vydal článek Pane premiére, ve kterém jsem se nechal unést velmi dobrým PR pana premiéra a na nějaký čas jsem podlehl iluzi, že ví, co dělá, že je naše země v dobrých rukách a že společně to zvládneme.

27.3.2020 v 6:00 | Karma článku: 45.09 | Přečteno: 11821 | Diskuse

Radek Pálka

Dopad Koronaviru na cestovní ruch

Cestovní ruch je ve velké krizi. Čínský virus a všechna logická opatření všech zemí světa mají za následek, že se necestuje, a dlouho cestovat nebude.

24.3.2020 v 8:25 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 374 | Diskuse

Radek Pálka

Koronavirus, aneb co bude s personálem?

V posledním článku jsem vzdával hold panu Babišovi a české vládě. Rozhodně to teď nechci jakkoli vetovat. Stojím si za svými činy ať je to jak chce.

18.3.2020 v 12:54 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 588 | Diskuse

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Radek Pálka

Dopad Koronaviru na cestovní ruch

Cestovní ruch je ve velké krizi. Čínský virus a všechna logická opatření všech zemí světa mají za následek, že se necestuje, a dlouho cestovat nebude.

24.3.2020 v 8:25 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 374 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Král Virusvět odejde sám, až dostaneme rozum...

Hledá se. Všichni se po něm ptají. Odkud se vzal, nikdo ho přece nezval? Všichni se pídí, odkud se vzal ten obávaný král Virusvět? Někteří tvrdí, že je to chemická či biologická zbraň. Pozvali ho sami tajemní netopýři...Ilumináti.

20.3.2020 v 16:11 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 351 | Diskuse

Miloš F. Pechar

(ne)lidská hovada?

Před lety, krátce před zákazem kouření na zastávkách v pražské MHD, seděl pod příspřeškem jeden starouš a mocně bafal z lulky. Když jsem ho požádal, aby to tam nedělal, opáčil neprůstřelným „ještě to není zakázané“.

19.3.2020 v 14:07 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Radek Pálka

Koronavirus, aneb co bude s personálem?

V posledním článku jsem vzdával hold panu Babišovi a české vládě. Rozhodně to teď nechci jakkoli vetovat. Stojím si za svými činy ať je to jak chce.

18.3.2020 v 12:54 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 588 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 32.43 Průměrná čtenost 2719

Jmenuji se Radek Pálka a vítám vás na svém blogu o vaření, kuchyni, gastronomii a tak obecně.

Jak to začalo.....

Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-). 

Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila. 

Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-). 

Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit.  Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.

Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád.  A z nutnosti je životní láska.

Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.

Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník. 

No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem. 

Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík. 

Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.

A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.

www.sefkucharuvdenik.cz

Najdete na iDNES.cz