100 let republiky, aneb co jedli naši prezidenti

30. 10. 2018 7:00:00
Každý byl jiný, ale v jídle se zase tolik nelišili. Představa, že se stoly na Pražském hradě nebo v Lánech prohýbaly a prohýbají pod kaviárem, humry, foie gras nebo jinými noblesními laskominami, je velmi vzdálená realitě.

Při bližším zkoumání toho, co měly hlavy naší republiky rády, často zjistíme, že to byla vlastně docela obyčejná jídla.

Jak jsem již v jednom z předchozích článků zmiňoval, měl jsem s Pražským hradem pár let co do činění. Měl jsem možnost vařit pro Václava Havla a Václava Klasue. Oba, když byli v prezidentských postech. Pro Miloše Zemana jsem vařil jen, když byl hostem trachtací výše zmíněných prezidentů. Pro Miloše Zemana, jako prezidenta jsem tu čest neměl.

Dal jsem si však tu práci a o každém z prezidentů Českých bych rád něco málo napsal.

Někdy se jedná o informace, které jsem slyšel, nebo někde vyčetl.

T. G. Masaryk

Měl rád obyčejná jídla, v jídle byl neobyčejně skromný, ale měl rád jídlo vždy vkusně upravené a pěkně podávané. Pochutnával si zvlášť na dobrém moučníku.

Měl rád švestkové knedlíky sypané mákem. Jeho častou večeří byla jen bílá káva s kouskem domácí buchty. Nejmilejším chodem pana prezidenta byla černá káva po obědě.

Součástí jeho snídaně byla vždy čerstvá ovocná šťáva, nejraději z grepu a čerstvé ovoce.

U Masaryků se jedlo vždy prostě a velice jednoduše. Nejoblíbenější jídlo dcery pana prezidenta Alice Masarykové bylo také jednoduché – k večeři měla nejraději staročeské kyselo.

Masaryk sám o svých stravovacích zvycích řekl: Vzdělaný člověk se má pozorovat, má přemýšlet o své dietě, to není materialismem – materialism je nemyslet a jíst a pít, co hrdlo ráčí přes míru a proti rozumu. Chcete-li to vědět, tedy jím třikrát denně:

Ke snídani, napřed něco ovoce, ždibec másla a zavařeniny na topince, občas kousek opékané slaniny a tak asi půl sklenice neslazeného čaje, jídával jsem někdy i vejce naměkko, ale není to prý moc zdravé.

K obědu – několik lžic bílé polévky, malý kousek masa, víc zeleniny, kousek moučníku, ovoce a černou kávu.

K večeři jsem si zvykl na kousek buchty s mlékem obarveným kapkou kávy. To stačí.

Ani svým hostům nepředkládám k obědu víc, až na jednu koncesi, že dostanou tzv. entré, obyčejně rybu nebo tak, prý taková zákuska podporuje apetit – nevím k čemu je toho potřeba, stačí ukojit přirozený hlad.

Mezi tím trojím jídlem nepožívám nic, leda o páté doušek holého čaje, je-li společnost. Žaludek si potřebuje odpočinout, jako každý pracující úd, a toho se mu dostane vyhladověním. Většina lidí si nechává svůj žaludek dřít do úmoru – přejídat se je jako nosit nad své síly těžká břemena. Dnes už i medicína varuje lidi před tloušťkou, tlouštíci se nedožijí dlouhého věku, protože ukládají většině svých orgánů přílišnou námahu. A nadto tloušťka není pěkná na pohled. To se rozumí, i to patří k programu humanitnímu, aby lidé byli krásní.

Edvard Beneš

Od svého předchůdce se v gastronomických preferencích příliš nelišil. Ani on si nepotrpěl na komplikovaná módní jídla a nic na tom nezměnil ani jeho dlouhodobý pobyt v zahraničí.

Stejně jako Masaryk byl odpůrce alkoholu, ani víno mu nedělalo radost, přestože několik let svého života strávil studiem ve Francii.

Když musel, dal si střik, ale to byla jediná forma alkoholu, jakou byl ochoten pozřít.

Trpěl migrénami, a tak si alespoň ušetřil zbytečné bolesti hlavy navíc.

Asketa byl ve většině ohledů svého života už od mládí. Pocházel z velmi chudých poměrů, kde tradiční večeří byl chleba nalámaný do bílé kávy. Brambory s máslem stlučeným ze smetany, když jí náhodou bylo dost, byly u Benešů slavnostním jídlem.

Ani v dospělosti, jako významný politik, své chutě nijak výrazně nezměnil.

Měl rád bramboračku, halušky, nudle s tvarohem i saláty.

Emil Hácha

Inteligentní vzdělaný právník, který miloval svou rodinu i vlast. Tak moc, že se pro svou zemi rozhodl obětovat, a poslední roky jeho života proto byly mimořádně těžké a smutné.

Než se stal prezidentem, žil po všech stránkách spokojeným životem.

Emil Hácha byl ve funkci tak krátce, že jsem se skoro nikde nedozvěděl, jaké jídlo měl rád.

Do svých 11 let žil v plně fungující rodině. Tatínek státní úředník na berňáku, maminka v domácnosti. Tatínek bohužel v Háchových 11 letech zemřel. Do té doby doma jedli jako většina rodin kolem, převážně plody ze své zahrádky.

Pondělí až sobota velmi poskrovnu a v neděli maso.

Jako prezident byl na rozdíl od svých předchůdců opravdovým gurmánem.

Rád chodil Na Příkopy do slavného Lippertova lahůdkářství a ochutnával zdejší sortiment, který jinde nebyl k mání. K jídlu si dal rád skleničku dobrého vína a po něm i doutník.

V roce 1938 se chystal do důchodu a měl v plánu začít si užívat života.

Přišel ale o svou milovanou ženu, svobodu rozhodování i zdraví.

Klement Gottwald

Před nástupem do prezidentského úřadu se choval jako muž z lidu.

Měl rád bramborové placky, které zapíjel mlékem ale už tenkrát, nekdy v roce 1920 začal holdovat alkoholu.

I v jeho stravování se odrážely skromné poměry, ze kterých pocházel.

Ale s jídlem i mocí rostla chuť. Zatímco jeho ne zrovna atraktivní žena zůstala věrná prostým tučným chutím a jejím nejoblíbenějším jídlem bylo vepřo-knedlo-zelo, ke kterému si neváhala dát pivo, Kléma si oblíbil hovězí svíčkovou pečenou v těstíčku na způsob beef Wellington s vydlabanými brambůrky uvařenými v páře. Pil bílé moravské víno, polévku miloval horkou a nejraději měl hovězí s knedlíčky.

Nad všechna jídla světa mu byl ale alkohol, který mu „milostivá paní Marta“ údajně ředila vodou.

Antonín Zápotocký

Alias Tonda Zápotonda se nebál postavit se ke sporáku.

Věděl, jak důležité je dělat si zásoby, když je zrovna z čeho, a tak s oblibou zavařoval ovoce i zeleninu. Nejlepší prý byly jeho nakládané houby.

Rád byl alespoň na oko blízko svému lidu, a v jídle to ani nemusel předstírat.

Občerstvením na jeho svatbě s Marií Skleničkovou byl chleba se salámem a okurkou. Jeho nejoblíbenějším jídlem byly buřty s cibulí a tlačenka.

Antonín Novotný

Ke všemu ochotný, známý také jako „krásný Tony“, jídlo nijak zvlášť neprožíval.

Jeho dělnický původ byl znát na každém slově i gestu, totéž platilo i pro jeho ženu, milovanou „duši“ Boženku. Na noblesu si nepotrpěli, alkohol skoro nepili, leda na dožínkách

a podobných akcích, na které byli jako prezidentský pár zváni předsedy JZD po celé zemi.

Tonyho mnohem víc zajímaly karty. O jeho mariášové vášni, které se rád oddával zejména ve Vystrkově na Orlíku, v rekreačním sídle strany, se vyprávějí legendy.

Schovaný ve speciálně zřízeném sudu se stolem a lavičkami mastil karty každou dovolenou.

Ludvík Svoboda

Voják, muž pevných zásad a vášnivý turista.

Roky strávil na frontě v bojích a nedostatku. O jeho stravovacích návycích se toho mnoho neví. Zato je známo, že miloval hory, jedno jestli Krkonoše, nebo Tatry.

Na horské túry se vydával každé léto. V šedesátých letech ale projevil svou lásku Jizerkám, kde si Svobodovi koupili chalupu kousek od Bedřichova a ještě menší kousek od slavné Prezidentské chaty, která byla ve správě prezidentské kanceláře.

Svůj název nese údajně právě proto, že v ní často trávil čas Ludvík Svoboda.

Gustav Husák

Jediný Slovák mezi československými prezidenty měl zdraví zničené téměř desetiletým vězením, desítky hodin trvajícími výslechy i mučením. Na rozdíl od svých předchůdců by si býval dopřával rád, jeho zdravotní stav mu to ale neumožňoval. V době, kdy o balené vodě u nás nikdo neměl ani tušení, si nechával dovážet vodu z islandských ledovců a imunitu sobě i svým spolupracovníkům zvyšoval olejem z tresčích jater. Věděl, že má dobrý vliv na cholesterol a blahodárně působí na činnost mozku a nervového systému.

Václav Havel

Gastronomicky nejkreativnější z hradních pánů.

Rád jedl, rád vařil a ještě raději se díval, jak hostům jeho jídlo chutná.

Neomezoval se jen na českou kuchyni, dokázal udělat guláš, svíčkovou i kung-pao a za jeho působení se na Hradě podával i ten kaviár.

Možná by mu ani nevadilo, že na místě jeho oblíbené Rybárny v Gorazdově ulici se dnes podává vietnamské pho. V myšlenkách o jídle úplně nenavazoval na masarykovskou tradici, když říkal: „Jídlo je jakýsi obřad. Je to cosi víc než jenom do sebe dávat jisté množství kalorií, aby člověk přežil.“ Jako jeden z mála našich prezidentů měl pozitivní vztah k alkoholu a jeho osobní číšník mu ve zvláštní části prezidentské kanceláře poctivě schraňoval tekuté dary od oficiálních i neoficiálních návštěv.

Václav Klaus

Sice světoběžník, ale v jídle spíše vlastenec.

Jako sportovec dbá na to, co jí, a na velké hodování ho moc neužije.

Jídla svérázným způsobem rozděluje na pravicová a levicová.

Vepřový řízek je pravicový, kuřecí jedí levičáci. „Čokoládový krém je pravicový, salát levicová úchylka a antijídlo,“ nechal se rovněž slyšet. No budiž, důležité je, že preferuje českou kuchyni před tou zahraniční a tu také nechal servírovat svým oficiálním hostům.

Žádné mořské ryby, mušle nebo francouzské paštičky.

Paní Livia je vyhlášená kuchařka, a s výběrem menu mu tak často poskytovala

odbornou pomoc.

Miloš Zeman

Svými chutěmi se nijak netají. Zatímco Kléma zapíjel mlékem bramborové placky, současný prezident si mléko dopřává k bramborám na loupačku, které poctivě mastí máslem a v létě přidává pažitku.

Rád se nechá uctít gulášovou polévkou, jitrničky a jelítka mu také přijdou k chuti.

Stejně jako Gottwald nezapíjí všechna jídla pouze zmiňovaným mlékem.

Uctívá známý digestivní likér z Karlových Varů, ale neomezuje se jen na něj.

Není těžké odhadnout, co by si o jeho stravování myslel první z řady našich prezidentů.

Autor: Radek Pálka | úterý 30.10.2018 7:00 | karma článku: 20.41 | přečteno: 1421x

Další články blogera

Radek Pálka

Kam zmizel Michelin?

Ti z vás, kteří sledujete Českou gastronomickou scénu jistě i sledujete restaurace s oceněním nejvyšším, tedy s oceněním Michelin. Co víc by si provozovatelé a slavní šéfkuchaři mohli přát než ocenění Michelin.

4.7.2023 v 19:06 | Karma článku: 29.32 | Přečteno: 3830 | Diskuse

Radek Pálka

Končím

Nejedná se o žádný nekrolog, nebo o dopis na rozloučenou. Jen se s tímto slovem ,,KONČÍM,, se v poslední době u kuchařů setkávám čím dál častěji. Jedna věc je, že mnoho kuchařů z oboru odešlo během kovidu. í době u kucha

9.8.2022 v 13:00 | Karma článku: 29.00 | Přečteno: 1338 | Diskuse

Radek Pálka

Proč jsem vydal knihu?

Lidé si vydávají knihy z mnoha různých důvodů. U mě to byla mimo jiné touha tu něco po sobě zanechat, ne jen proběhnout životem a pak navěky zmizet.

5.11.2021 v 10:13 | Karma článku: 6.45 | Přečteno: 247 | Diskuse

Radek Pálka

Zvěřinové hody bez zvěřiny

Mým dávným přáním, ještě z dob totality bylo jít pracovat do zahraničí.Měl jsem štěstí, že ještě když jsem pracoval u Durana, tak oba hlavní kuchaři, jak Jirka Syrový, tak zástupce Zdeněk Trunec

4.10.2021 v 8:33 | Karma článku: 23.16 | Přečteno: 538 | Diskuse

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Michal Merhaut

Když do Kolína přijely tanky…

Zatímco severomořským pobřežím se linuly tóny Kmochových skladeb v podání dechové hudby Veřejného požárního útvaru v Kolíně, do překročení československých hranic prvními jednotkami okupačních vojsk zbývalo jen pár hodin.

23.8.2022 v 9:05 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 182 | Diskuse

Alena Kravarčíková

Anime, Cosplay, Fursuit, zábava puberťáků?

Možná, že už víte, co se u nás doma děje a jak začal příběh mého života s transgender puberťákem.....

22.8.2022 v 10:27 | Karma článku: 13.58 | Přečteno: 625 | Diskuse

Michal Merhaut

Kolínské jaro 1968

Generační obměna členů KSČ a hospodářské zaostávání Československa za západními zeměmi vedlo v 60. letech k nutnosti reforem a k pozvolnému uvolňování tuhého totalitního režimu.

22.8.2022 v 9:51 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 160 | Diskuse

Michal Merhaut

Reflexe roku 1968 v obecních kronikách

Obecní kroniky zaznamenávají události lokálního významu, ať už je to budování vodovodu, úspěchy místního fotbalového mužstva apod.

21.8.2022 v 10:34 | Karma článku: 12.54 | Přečteno: 250 | Diskuse

Alena Kravarčíková

Vyznání MARKOVI

Moc ráda se zamilovávám. Opakovaně, vášnivě, bezhlavě a neustále se zamilovávám do věcí, barev, lidí, dobrého jídla, vína, měst a zemí, bot, neobvyklých hodinek, knih (ne nutně v tomto pořadí) a do stovek dalších oblastí.

11.8.2022 v 15:24 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 433 | Diskuse
Počet článků 80 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3127

Jmenuji se Radek Pálka a vítám vás na svém blogu o vaření, kuchyni, gastronomii a tak obecně.

Jak to začalo.....

Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-). 

Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila. 

Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-). 

Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit.  Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.

Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád.  A z nutnosti je životní láska.

Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.

Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník. 

No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem. 

Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík. 

Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.

A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.

www.sefkucharuvdenik.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...