Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
VB

Mentalita určuje prosperitu. Češi prostě tohle neumí dělat a nechtějí.

Dvacetiletá pipina. Když mě ženská při vstupu do lokálu nepozdraví, tak dostane studenou polévku. A to je to "nejvyhlášenější" hospoda na Vysočině.

Majitel nedělá, není tam (a tedy zaměstnance nevede) a jen chce brát. To co zažívá Polreich je standard.

0 0
možnosti
PK

Minule jsem si zašel na oběd u Naschmarktu - řízek spíš podprůměr, personál jen jugo, bez valného zájmu. Stálo to s pivkem pětikilo. Stejný obídek a lepší - jídlo i obsluha pořídím v restauraci XXXL Lutz na Stodůlkách za 150. Článek nepovažuji za objektivní.

0 0
možnosti
RB

No co si budeme povídat, drtivá většina personálu v Rakousku je z Česka, Polska, Ukrajiny, Slovenska. Protože tam si vydělají jak sám říkáte 37.500,- měsíčně. U nás, když nastupujete do pohostinství, tak vám majitel řekne toto: "dáváme minimální mzdu, další peníze máte na spropitném" .... WTF? .... VŽDY, naprosto vždy to je o penězích. V ČR jsou číšníci a servírky jednou z nejhůře placených zaměstnání.

https://www.penize.cz/mzda-a-plat/409888-nejlepe-a-nejhure-placene-prace-v-cesku-projdete-si-nove-zebricky

Tak se nedivte, že to u nás vypadá jak to vypadá. Já říkám jedno: "chceš spokojeného zaměstnance, který nebude chodit do práce jako za trest a bude milý na lidi?.... Tak mu sakra zaplať!!

0 0
možnosti
OU
Foto

Vase pausalizace je minimalne slusne rceno nepresna ;-)

0 0
možnosti
Foto

Zobecňování zážitku z jednoho hotelu? Spíše přijetí názoru rakouského hotelového podniku. S neobjektivním názorem západních občanů, že jsme všichni závistiví lenoši, vymýšlející pouze nové podvody se Češi setkávají v Rakousku, Německu a Švýcarsku již od roku 1989 velmi často. Půl století mediální masáže bohužel nyní přechází od západoevropanů i k našim spoluobčanům, asi proto, že si mohou připadat lepší, proevropští, atd. Přitom je velmi ubohé nálepkovat lidi a nedávat jim jejich reálná jména. Všude jsou lidi dobří i špatní. To platí i o číšnících.

2 0
možnosti
AV

A88l25e68š 49V55o29l54f

29. 2. 2020 17:07

No pokud někdo v Rakousku dělá 6dní v týdnu, 10hodin denně, tak je to bud majitel s rodinou, nebo pracovník z jiné země. Tohle by v Rakousku legálně přes pracovní úřad neprošlo. Ještě by mě také zajímalo, kde pisatel vzal, že číšník u nás má 37500Kč čistého a chce dokonce víc??? Já jsem přesvědčen, že v 99% republiky tohle je pouze utopie.. K dalšímu pisateli bych měl otázku, co je špatného na tom, pracovat strikně 8hodin denně a za plat, rovnající se tomu v Rakousku? Proč bych měl já jako zaměstnanec vydělávat peníze svému zaměstnavateli za minimální mzdu bez bonusů a 10hodin denně?

1 0
možnosti
PN

P57e90t49r 11N14e53d81o68m77a

29. 2. 2020 10:54

nemuze to vsechno byt jinou narodni mentalitou? ;-)

2 0
možnosti
PS

P65e21t98r 57S19k14á93c40e95l

29. 2. 2020 21:45

Určitě je a tento fakt přináší závadný stav. Protože šéfové podniků neumí s lidmi jednat, nedokáží je vtáhnout do hospodaření tak, aby pochopili, že musí denně pro podnik poctivě pracovat. Jinak přijdou o místo. Přitom možností je několik, jen je využít. Vedení státu za posledních 30 let má na tomto chmurném výsledku taky svůj podíl. Ale to je jiná kapitola, týká se voličů: "Co jste chtěli, to máte". Pokud někdo oponuje, ať povzbuzuje okolí, aby všichni šli k volbám a potom se určitě přeměny dostaví a bude líp. Zdravého rozumu je nám třeba...

0 0
možnosti
RH

V Rožnově jsme byli v říjnu na dovolené a dovolím si nesouhlasit, kamkoli sme přišli, jen jsme otravovali (mimo sezónu, kolem 4 odpoledne, po túře), protože v tu dobu prázdná hospoda, kuchař přece nebude roztápět pánve, když na večeři přijdou až v 6 a servírka musí čumět do mobilu. Stalo se to ve třech různých podnicích, zřejmě folklór.

3 0
možnosti
RH

Patřilo pod pana Šimurdu, na mobilech jste ty diskuze tedy doje***i. A často nejde ani hodnotit, resp. přijde zpráva, že hodnoceno už bylo.

0 0
možnosti
DJ

Tak nevím, byl jsem letos v Rakousku 2x po týdnu. V restauracích, hütte a almech většinou slovanská posádka (slováci, češi, lidé Balkánu, narazil jsem i na Rusku), dokonce jsme narazili na komplet českou horskou chatu a komplet polský penzion. A podruhé v hotelu s 4 hvězdičkami byla obsluha kompletně chorvatská, německy jako rodnou řečí mluvila jen paní majitelka. Rodilých rakušáků jako pracovníků v gastronomii spíše veliká menšina.

0 0
možnosti
  • Počet článků 81
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3439x
Jmenuji se Radek Pálka a vítám vás na svém blogu o vaření, kuchyni, gastronomii a tak obecně.

Jak to začalo.....

Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-). 

Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila. 

Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-). 

Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit.  Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.

Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád.  A z nutnosti je životní láska.

Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.

Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník. 

No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem. 

Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík. 

Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.

A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.

www.sefkucharuvdenik.cz

Seznam rubrik