Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Mohu se optat proč sebe uvádíte pod fotografiemi celým jménem a celebrity (mírně pejorativně) pouze příjmením?

Paní Zázvorková byla Stella, pan Černoch Karel.

3 0
možnosti
Foto

Dobrý den, ono když tam vkládáte fotografii, jsou tam dva rámečky. V jednom musíte napsat co je na fotografii a v druhém autora. Stella Zázvorková se mi tam nevešla, ale by mi hlopé psát u jednoho celé jméno a u druhého jen příjmení. Já se tam vešel celý. Bohužel to pod fotografií vypadá divně, protože jsou obě jména, jak osoby na fotce, tak autora vedle sebe. Nebyl to však záměr nějak protěžovat sebe sama. Prostě to tak vyšlo :-)

0 0
možnosti
AN

Někdy na to koukám, je to zajímavé, co říkáte. Aspoň na člověk představu. Na Nově tam vkládají takovou ctvrthodinku, asi předtočenou, kde vaří kuchař, profík a pomáhá mu někdo z moderátorů, jde to potom i před polednem. Kuchaři, ti to umí, ale mě se tam líbila Iveta Kořínková, byla šikovná a nikdo ji nemusel radit. Třeba to jen tak vypadá, ale ta bude šikovná manželka. Díky za článek.

1 0
možnosti
PD

ten pořad jsem přestal sledovat, když ho moderoval nějaký Kopál...to byl tak nesympatický člověk. Nejlepší byl Vodochodský

1 0
možnosti
Foto

Souhlasím, že ten pořad neměl Búh ví jakou úroveň. Ale byli jsme první. S dnešními pořady se to nedá srovnat.

0 0
možnosti
Foto

Vaření v televizi by mělo být zakázané. Opravdu dobrý kuchař se nesníží k vystupování v některém z pokleslých pořadů;-)

1 2
možnosti
Foto

Tak tomu říkám názor

2 1
možnosti
  • Počet článků 81
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3439x
Jmenuji se Radek Pálka a vítám vás na svém blogu o vaření, kuchyni, gastronomii a tak obecně.

Jak to začalo.....

Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-). 

Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila. 

Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-). 

Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit.  Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.

Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád.  A z nutnosti je životní láska.

Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.

Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník. 

No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem. 

Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík. 

Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.

A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.

www.sefkucharuvdenik.cz

Seznam rubrik