Diskuse
Co je problém české gastronomie?
Děkujeme za pochopení.
F97i29l21i69p 53V79r54a83c61o76v29s26k58ý
Dobrý den Radku,
dotkl jste se několika témat, z důvodu času zareaguji na to z perexu. Kvalita ve školství nemůže být dobrá už jen proto, že i učitel nebo mistr je člověk a potřebuje žít. To lze z tabulkových platů těžko. Sám se učení na hotelovce věnuji třetím rokem, ale představa, že bych neměl další příjmy jako osvč, které jsem si ponechal, není pro mne reálná. Práce s omladinou mě bavila i jako šéfkuchaře v restauraci, věnuji se jí tedy dál, na vyšší úrovni. Ale jak píšu, pro důstojný život by učitelé potřebovali víc peněz.
P64a57v61e98l 25V18e73r16n80e67r
Clanek jako celek dobry, jen porad nechapu ty stesky nad cenou menicek pod stovku. Jelikoz toho hodne najezdim sluzebne po cele republice, tak vim, ze v kdekterem vesnickem reznictvi sezenu maso levneji nez hypermarketu a pri jeho peceni se mi z nej nevypoti tolik vody jako z toho supermarketoveho. A to restaurace nakupuji, potraviny obecne, pri jejich objemech za jinou cenu, nez je ta maloobchodni/supermarketova a obracene neplati, ze kdyz se vari pro 4 nebo pro 40, tak na tom ztravime 10x vice casu.
F20i49l82i85p 72V89r74a39c82o93v12s21k16ý
Samotná cena potravin na talíři tvoří jen část celkové ceny jídla. Právě proto u laiků Vašeho ražení dochází k poměrně nesprávnému pohledu na koncovou cenu restauračního jídla.
Š16á90r52k51a 58M81a89t40y86á76š77o86v19á
Učí se ještě na základních školách holky vařit? Za mne to tak bylo. Jen naše soužka vařit neuměla, takže to pro mne byl dost trest. Už v osmičce jsem vařila líp jak ona. Mamka byla hodně nemocná,takže jsem první svíčkovou nakládala podle kuchařky už v 10 letech. Vařit mě baví,nemám problém uvařit pro 50 a více strávníků, ale pracuji v kanceláři, tak si vařím o víkendech na akcích našeho spolku a jsem ráda, že nic nezbývá a lidi si chodí i přidávat...k čemu je výuční list, ten kuchaře nedělá...
F17i83l51i63p 45V57r26a61c11o30v70s93k80ý
Věřte tomu, že vařit pak v tlaku restauračního provozu je zcela jiná disciplína.... ale faktem je, že zrovna výuční list není zárukou dobrého kuchaře.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3439x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz
