Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Inu, je to jako vždy v lidech.

Když si fastfoodář usmyslí, že bude vydělávat na hambáři z mirkovlnky, tak to na hamburger grilovaný na uhlí nepředěláte.

A nesmíte žít v balvnce a svém uzavřenm světě velkých kuchyní. Jde I o lidi z druhé strna pultu - kupující.

Ne každý má na hambrger za 250 Kč ale ani na ten z profesionápního fastfoodu.;-)

1 0
možnosti
Foto

Dobrý den. Mate 100% pravdu, ze ekonomická stránka některých lidi nedovoluje rodinám koupit dětem hamburgery za 200 Kč. Na druhou stranu bych jim v tom případě udělal ten rizek do alobalu. To je pro mě pořad přijatelnější než hamburgery z mikrovlnky. Navíc je to levnější

0 0
možnosti
Foto

Dobrý den, víceméně jste si v blogu sám odpověděl.... ano na festivalech vaří kuchaři jídlo. Sám občas rád na takových festech vzpomínám za grilem na mládí... Ukrajinská tetka na nádraží ve stánku ohřívá burgr za 35 korun v mikru. Kuchaře by tam nikdo neuživil.... Až bude český zákazník ochoten dát za pouliční jídlo pět euro, dostane taky něco lepšího. Curryvurst na dálnici je za taky peníze co stojí v Německu taky většinou slušnej odpad....

1 0
možnosti
Foto

Nechápu, proč naši stánkaři nezajedou do Německa a podívat se jaké šmakulády se tam nabízejí. Od vynikající rybiček v housce. Třeba takový Bismark to je syrová rybička v housce je něco vynikajícího. U nás stále dokola trdelník, pistácové klobásy, halušky a tak dál. Přitom v Německu je to v čistotě, je to chutné.

0 0
možnosti
PK

No tak neváhejte a dojedťe na cibulový jarmark do Hořovic,tam ty klobásy jsou stále k dispo, jen budete muset počkat bohužel až do příštího října roku 2019, ale to snad přežijete?;-DMc DonaldRv

0 0
možnosti
  • Počet článků 81
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3439x
Jmenuji se Radek Pálka a vítám vás na svém blogu o vaření, kuchyni, gastronomii a tak obecně.

Jak to začalo.....

Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-). 

Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila. 

Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-). 

Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit.  Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.

Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád.  A z nutnosti je životní láska.

Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.

Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník. 

No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem. 

Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík. 

Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.

A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.

www.sefkucharuvdenik.cz

Seznam rubrik