Dopad Koronaviru na cestovní ruch

Cestovní ruch je ve velké krizi. Čínský virus a všechna logická opatření všech zemí světa mají za následek, že se necestuje, a dlouho cestovat nebude.

Tato situace nepostihla jen provozovatele hotelů, penzionů a jiných ubytovacích zařízení. Tato situace postihla všechny, kteří jsou na cestovní ruch napojeni, byť se to třeba na první pohled nezdá.

Do problémů se dostali cestovní kanceláře, letecké a dopravní společnosti, průvodci, organizátoři výletů, provozovatelé kulturních akcí, muzeí, výstav, veletrhů. Problémy začnou mít hrady, zámky, veřejná sportoviště, zoologické zahrady, botanické zahrady a jiné subjekty, jež jsou závislí na návštěvnosti a vybraném vstupném.

Do problémů se ale dostali nejen samotní provozovatelé, ale i subdodavatelé. Mezi ty první samozřejmě patří prádelny, pekaři, řezníci, dodavatelé kancelářských potřeb, firmy zajišťující úklidové služby, či služby ostrahy objektů.

Škody způsobené a ty budoucí jsou nedozírné.

To, co stát dělá pro živnostníky je skvělé. Každá pomoc, kterou všichni provozovatelé mohou čerpat je úžasná. Rozhodně je důležité, aby firmy nepropouštěly své zaměstnance a aby udržely pracovní místa.

Bohužel tato pomoc mnohým k tomu, aby nemuseli zavřít svoji živnost nepomůže. Ti, kteří jsou ve svým a minimálně nejsou zatíženi placením nájmu to možná vydrží o chvilku déle. Ti ostatní, kterým se ale nepodařilo domluvit se s vlastníkem budovy na sníženém, nebo žádném nájmu, pro ty bude konec rychlejší.

Firmy se dostaly do platebních neschopností. Mnohé hotely nedostaly zaplaceno ani za služby, které již proběhly. Finanční rezervy se tenčí. Firmy plošně žádají své dodavatele o odložení splatností svých závazků, což ve většině případů není možné.

Stát se mzdami pomůže, přesto všechno první opravdová krize přijde někdy kolem 10. dubna, kdy budou muset firmy vyplatit mzdy za březen. Ti šťastnější se dostanou skoro na nulu. Ti méně šťastní už nemají kde brát. Stát pomůže. Ale až zpětně. Nejprve musíme mzdy vyplatit a potom si nárokovat část mezd k proplacení.

A kde jsou splátky úvěrů, závazky vůči dodavatelům atd…

Nehledě na to, že většina hotelů a restaurací má plné sklady surovin, které logicky nemohli zpracovat. Tyto suroviny se každým dnes blíží ke konci exspirace a dříve či později budeme stát pře otázkou co s nimi? Další náklad, který jsme zaplatili, ale nezhodnotili. Ve většině případů se z potravin stane odpisová položka, v lepším případě dar pro potřebné.

Tak či tak pro provozovatele ubytovacích zařízení se jedná o náklad.

Čím déle budou zavřené hranice, tím horší dopad tato situace bude mít na cestovní ruch nejen v ČR, ale celosvětově.

Příjmy z cestovního ruchu podle České národní banky loni činily 167 miliard korun. Podle CzechTourism tvoří cestovní ruch tři procenta hrubého domácího produktu ČR a zajišťuje na čtvrt milionu pracovních míst.

Všechna opatření, která vláda dělá jsou logická a nutná. Ale co dál? Jak dlouho je tato situace v cestovním ruchu udržitelná? Měsíc, dva, tři?

Myslíte si, že kterákoliv vláda bude schopná dotovat sektor cestovního ruchu déle, než třeba 6 měsíců? Už teď je plánovaný schodek státního rozpočtu 200 miliard korun. A co když se potvrdí teorie o zavřených hranicích až na 2 roky?

Zavírají firmy, které se mnohem víc podílí na HDP. Co s nimi? Nebude v budoucnu logičtější pomoct spíš jim?

Částečně cestovnímu ruchu, pokud v letních měsících již nebude platit karanténa pomůže zájem o tuzemské dovolené. Spousta ubytovacích zařízení bude částečně plnit své kapacity tuzemskými turisty, protože letos ,,ven,, skoro nikdo nepojede.

V roce 2019 u nás v ČR cizinci uskutečnili 57 000 000 nocí v ubytovacích zařízeních po celé ČR, především však v Praze.

Myslíte si, že toto číslo dokážeme naplnit z vlastních sil?

Po celé ČR jsou destinace, třeba jako Český Krumlov, který žije hlavně z cestovního ruchu a především z cizinců, především z Asiatů. Procento tuzemských návštěvníků v porovnání s těmi zahraničními je minimální. Co oni budou dělat? Tato města se stanou průjezdovými městy. Není tam jiné, než kulturní vyžití. Mimo návštěvy hradu a pár dobrých restaurací tam není koupání, zábava, či vyžití pro rodiny. Lidé se raději ubytují na nedalekém Lipně, nebo kdesi na Šumavě a Krumlov budou mít jen jako destinaci na jednodenní výlet, tedy bez ubytování. Co oni budou dělat?

Struktura českého cestovního ruchu je velmi pestrá a vzájemně se doplňuje.    

V březnu zejména Praha přišla o školní zájezdy z Itálie, duben a květen patří konferencím, které mají pro cestovní ruch velký ekonomický přínos.

Následně již přichází hlavní sezona.  Jaro je typické také pro městskou turistiku.

Jižní Morava a Jižní Čechy se staly vyhledávanými destinacemi nejen pro cizince, ale i pro spoustu Čechů.

Ztrátu samozřejmě pocítí také cestovní ruch na horách a v lázních. Karlovarský kraj je na cestovním ruchu ze všech regionů nejvíce závislý, každá desátá koruna, která se tam vydělá je právě z tohoto odvětví.

Abych nebyl úplně pesimistický, pevně věřím, že Český cestovní ruch je na tolik silný, že to zvládne. Bohužel to ale nezvládne bez pomoci státu.

Hodily by se vyšší bezúročné půjčky s možností odkladu splátek.

Snížené, nebo žádné DPH na ubytovací služby,

Možná bych přechodně zakázal ne zcela zákonné ubytování přes Airbnb, či ubytování v soukromí.

Hlavně si musíme pomoct sami. A tímto apeluji na všechny občany ČR. Cestujme letos po naší krásné zemi. Dejme vydělat našim restauratérům, hoteliérům, koupalištím, zámkům, hradům, či zoologickým zahradám. Ta Chorvatska, Slovinska, Itálie a jiné světové destinace nám neutečou. My však potřebujeme být patrioty, musíme být pyšni na to, co máme a musíme se snažit se z toho dostat. A když to pochopíme, Tak bude líp.

A na konec mi dovolte poděkovat Asociaci hotelů a restaurací www.ahrcr.cz za skvělý přístup, informovanost a podporu, kterou od ní máme a dostáváme.

#SPOLUTOZVLADNEME